Od Středomoře k Rudomoři - Egypt 2021

Egypt nejsou jen hrobky, pyramidy a Sfinga. Je to země s mnoha tváří. Egyptská architektura na severu u Středozemního moře je místy doplněna o římské památky odkazující na provinciální minulost Egyptu.

Káhira - nejlidnatější město Afriky. Aglomerace Káhiry má 2x více obyvatel než Česko. Kdo nebyl v Káhiře, nebyl v Egyptě. I přes probíhající světovou pandemii to v centru města vypadá jako v mraveniště. V ulicích jsou všude davy lidí proudící neznámo kam. Nastupuji do jednoho z takového davu a nechávám se vést spletitými ulicemi starého arabského města a pozoruji různorodost obchodů. Obchod se zlatem střídá obchod s oblečením, kořením, vodními dýmkami, parfémy, suvenýry nebo hidžáby. Opouštím dav do jedné z postranních uliček a pokračuji do kopce. Ruch davu lidí vystřídají zvuky brusek, vrtaček, šicích strojů šířící se z přízemí skrz otevřené dveře. Místní "průvodce" to označuje za "factory". Jeho nabídku "tour de factory" odmítám a pokračuji dál do parku, odkud je výhled na větší část Káhiry a monumentální Gízské pyramidy.

Splněný cestovatelský sen. Tak bych označil západ slunce nad pyramidami v Gíze, noční pozorování nasvícených staveb a prohlídku hrobek uvnitř. Co bych snem neoznačil, tak brzké ranní vstávání. Vstávání je ale odměněno pyramidami jen pro sebe. I když je areál rozsáhlý, tak v 10h se začne plnit turisty z resortů.

Théby - starověké hlavní město Egyptu. V dnešní době je tohle město známe jako Luxor. Ve městě nebo v blízkém okolí se nachází velké množství paláců, monumentů, hrobek. Ne nadarmo se této oblasti říká "největší muzeum světa pod otevřeným nebem". Procházím pouze jeden z palácových komplexů a zůstávám fascinovaný. Ze staveb a také z lidí. Že místní ochranka bude brát návštěvníky do míst, která jsou jim zapovězeny a ještě za to chtít "bakšiš". Chrání tím památku nebo jí ubližují?

Už při prvním kontaktu s pobřežním městem Hurghada skrz autobusové okno pozoruji jiný svět. Svět připomínající civilizaci. Klidná doprava, semafory, chodníky, parky, uklizeno. Svět tak vzdálený od zbytku Egyptu. Pokud chcete zažít egyptský svět, vydejte se do vnitrozemí alespoň na pár dnů.

Chaos. Synonymum pro slovo doprava v Egyptě. To co v Evropě má řád a jasný pravidla, to se tu řídí vlastními pravidly. Co tu funguje, tak Uber. Skvělý pomocník v případech, kdy nemůžete najít jiný způsob dopravy nebo už jste unaveni z vyjednávání o ceně za jízdu.

Kolem Nilu na delší vzdálenosti se lze pohodlně dopravit vlakem. Za pohodlné nepovažuji koupi jízdenek. Ptejte se místních, ať vás nasměřují. I místnímu dalo zabrat najít v Alexandrii správnou přepážku pro prodej lístků a musel se několikrát zeptat. V Káhiře na hlavním nádraží jsou cestovatelé pod bedlivým dohledem ochranky. Hned při vstupu nás zastaví a vyptají se, kam směřujeme. Asi znají místní poměry a předávají nás dalšímu, který nás doprovází ke správné přepážce. Při čekání na vlak jsem odvedeni do tourist office. Označil bych to jako VIP čekárnu pro cestovatele, kde je nám nabídnut čaj a káva. Při koupi jízdenky chtějte místenky v první třídě. První třída je prostorná, čistá a přes noc dostatečně pohodlná k spánku. Jen si nezapomeňte teplé oblečení, protože já to podcenil a z pojízdného mrazáku jsem vystupoval jako tučňák.

Pokud toužíte po plavbě po Nilu v Luxoru, zkuste vyžít lodě pro místní. Ze začátku na vás budou zkoušet šílené částky v USD, ale když pochopí, že máme čas a nejsme ochotni zaplatit, tak dostáváme běžnou cenu pro cizince (5 EGP). Pokud máte dostatek drzosti, tak se na cenu neptejte a nastupte do lodi za místníma a dejte "kapitánovi" částku přesně. Ten jen posteskne, že jste další cestovatel znající cenu.

Pokud zvolíte jako způsob dopravy mezi městy autobus, doporučuji se řádně posilnit alkoholem. Jízda v noci přípomíná další díl ságy "Rychle a zběsile: Egypt". Aby toho nebylo málo, tak řidič šetří elektřinu a mezi městy nesvítí. Alkohol není v muslimské zemi běžně dostupný. V Káhiře lze najít řetězec obchodů "Drinkies".

Po celou dobu jsem se v Egyptě cítil bezpečně a to i při procházení slumu v Káhiře. Více jak o život nebo o peníze jsem se bál o zdraví. O psychické zdraví. Dotěrní prodejci, přepravci, taxikáři a i místní děti Vás při neustálém ataku nabídek a otázek vás za chvíli doženou k šílenství. Ne není odpověď a je to důvod k položení další nabídky. Osvědčilo se mně, nevšímat si jich a jít si po svým. Na druhou stranu se je snažím pochopit. Snaží se jen uživit. Po letech blahobytu a dostatku turistů je teď těžká doba. Avšak jejich chování mně znechutilo celkový dojem z navštívených míst a do Egyptu již nemám znovu důvod cestovat.